Mark as done to rate
Píše se rok 1990 a vás jako skupinku turistů oslovuje na egyptském tržišti místní domorodec. „Vypadáte jako partička správných dobrodruhů. Nechcete zavést k doposud neprobádané hrobce? Nikdo ještě nenašel cestu až k sarkofágu, což by byl jistě veliký počin pro historii, nemluvě o pokladech, co by se tam mohly nacházet.“ Okamžité nadšení dobrodružných amatérských archeologů ve vás v tu chvíli potlačí veškerou obezřetnost. Vydáváte se s místním podivínem do odlehlé části pouště a poslední zbytky obav, a to i z vynaložené investice, jelikož zadarmo vás sem rozhodně nevedl, vás opouští ve chvíli, kdy před sebou opravdu vidíte částečně zavátý vstup kamsi do temnoty… Podivně se ušklebující domorodec, jehož hřeje v kapse váš bakšiš, jenž jste na tuto expedici vynaložili, vás pobízí ukazujíc směrem k temnému vstupu: „Vy první, vy první… až po vás.“ Jediný totiž ví, že vám neřekl celou pravdu. Hrobka je sice neprobádaná, ale to proto, že kdokoli do ní vstoupil, se již nikdy nevrátil…